Rozhovor s MUDr. Renatou Koževnikovovou

MUDr. Renata Koževnikovová ukončila studium na 2. LF UK Praha a od roku 1992 se věnuje léčbě onkologických pacientů. Získala zkušenosti jako radiační či klinický onkolog a paliatr. Svou praxi zahájila ve Fakultní nemocnici Motol. Již 22 let působí v Onkocentru Budějovická, kde je vedoucí lékařkou. Onkocentrum Budějovická je provozováno Skupinou MEDICON PRONATAL, kde v těsné spolupráci s Mammacentry zajišťuje komplexní péči o ženy s nemocemi prsu, včetně léčby rakoviny prsu. Léčba pacientů je stanovena multidisciplinárním týmem odborníků na základě histologických nálezů a výsledků dalších vyšetření. V rámci Onkocentra je zajištěna chirurgická a onkologická léčba. Některé speciální typy onkologické léčby jsou poskytovány ve spolupráci s KOC FTN (Komplexní onkologické centrum Fakultní Thomayerova nemocnice).

1) Proč jste si vybrala právě obor onkologie?

Onkologie si spíš našla mě. Ještě v době studia jsem se poprvé dotkla tohoto oboru v rámci tzv. pomocné vědecké činnosti: pracovaly jsme totiž společně se spolužačkou v Ústavu patologické anatomie na vyhledávání případů speciálního typu maligního lymfomu dětského věku v archivních preparátech. Když jsem pak po skončení školy hledala uplatnění, potkala jsem další kamarádku ze školy, která pracovala v Motole a upozornila mě na volné místo právě na onkologii. Líbil se mi obor i to, že můžu zůstat v Motole, kde jsem studovala. A je docela zajímavé, že obě zmíněné spolužačky jsou kolegyněmi do současnosti.

2) Oboru onkologie se věnujete již přes 30 let. Jak za tuto dobu postoupila léčba rakoviny?

Ten pokrok je obrovský. V době mých začátků jsme měli k dispozici pouze omezený počet preparátů chemoterapie, minimum hormonálních léků a podpůrná léčba byla v plenkách. Velkým skokem bylo zavedení tzv. biologické (cílené) terapie. První molekulou v léčbě karcinomu prsu byl Herceptin, který se objevil na konci 90. let minulého století. Možnosti léčby se v průběhu let měnily pro všechny typy nádorů. V oblasti léčby karcinomu prsu přibyly nové hormonální léky, rozšiřují se i možnosti biologické léčby. Dalším mezníkem je zařazení imunoterapie pro některé typy karcinomu prsu. Rozvíjí se samozřejmě také techniky radioterapie, mění se chirurgické přístupy. Běžnou součástí léčebného postupu je dnes genetické vyšetření, které pomáhá především upřesnit riziko nádorových nemocí pro nosiče i jejich příbuzné. Velmi důležitým aspektem léčby je také zachování kvality života během léčby i po ní. Stále se vyvíjejí nové léky tlumící nevolnost vyvolanou chemoterapií, léky k tlumení účinků na kostní dřeň apod. S mladšími pacienty standardně řešíme zachování fertility (možnosti mít děti) po léčbě. Vzhledem k tomu, že vyléčitelnost nádorů stoupá, je aspekt života po léčbě velmi důležitý. Obecně lze říct, že čím je nádor menší, tím je pravděpodobnost úspěšné léčby vyšší. Zachycení časných stádií nádorů pomáhají preventivní screeningové programy.

3) Co jste nemocným mohla nabídnout tehdy a co nyní?

Odpověď by byla vlastně totožná s předchozí… pacientům máme možnost nabídnout léčbu, která je cílená přesně na konkrétní typ nádoru prsu a zohledňuje celkový stav pacientky, souběžné nemoci a také její postoje a přání. Standardem je prevence či minimalizace vedlejších účinků léčby, včetně dlouhodobých efektů a kladení důrazu na kvalitu života.

4) Hodně se hovoří o vlivu psychiky na proces uzdravení. Hraje podle vás psychika tak významnou roli?

Tohle je hodně široké téma a náleželo by jinému odborníkovi. Závažné onemocnění s sebou přináší spoustu emocí, které mohou ovlivňovat celé období léčby. Psychika, emoce a stres nejsou přesně měřitelné hodnoty, navíc každý z nás má jiné ladění a jinak reaguje. V procesu uzdravování je však psychické nastavení důležité. Je dobré v průběhu léčby pracovat na zklidnění a zaměření pozornosti na péči o sebe sama. Naše pacientky jsou často ženy, které se starají o druhé, mají rodinu, rodiče, náročnou práci nebo jsou jiným způsobem velmi vytížené. Pokud se podaří (možná právě kvůli onkologické léčbě) postupně najít čas pro sebe a své potřeby, může to pomoci léčbě a často úplně změnit další život.

5) Co byste vzkázala komukoli, kdo v současné době bojuje s diagnózou rakoviny?

Onkologická léčba je často velmi dlouhá a náročná. Je dobré mít pro toto období někoho, s kým můžete sdílet to špatné, ale i to dobré, co se právě děje. Jednoduše – nezůstávejte na to sami!

6) Co vás na vaší práci nejvíc naplňuje?

Naplňujeme mě setkávání s různými lidmi, hledání cest a neustálé učení se něčemu novému.